Náš život je omezován pouze mírou naší fantazie.

Musíš to zažít

9. dubna 2016 v 14:32 | Arien |  Úvahy a zamyšlení

Asi to znáš,

ty zážitky, které sis prostě musel zažít, abys je pochopil. Někteří lidé mají ten vzácný dar vžít se do věci a já se považuju jako jednou z těch lidí, ale přesto vím, že to není takové, jako když si to v reálu zažiješ.


Jako malá jsem byla velmi zvláštní dítě, mocným poutem spjaté z přírodou, fascinovalo mě vše kolem ní (a pořád fascinuje). A zažila jsem už tolik nádherných věcí... ten pocit, když se dotkneš stromu a poctíš jeho energii, cítíš že žije... když pohladíš jemný jarní květ, tak nádherný pro oči, když ponoříš nohy do vody a dotkneš se její hladiny, která se začne tak roztomile čeřit... Je krásné o tom povídat, ale dokud si to člověk nezažije, může si to představit, popřípadě i něco cítit, ale takové propojení si prostě musí zažít. Tolik zážitků, které když píšu tento článek si přehrávám v hlavě a je taková škoda, že i kdybych se snažila sebevíc, nedokázala bych je popsat natolik, aby jsi cítil to co já. Takové věci prostě musíš zažít.



Ale pak jsou tu i ty ne tak pěkné věci, ze kterých naskakuje husí kůže a když je vyprávím možná, že by si někteří lidé řekli "to je v pohodě", ale není to tak. Podle mě jsou cit a strach dvě věci, které si člověk nedokáže jen tak představit a je tolik druhů citu a strachu. Když tedy přejdu k tomu strachu, mohla bych pestře vyprávět o tom, jaký jsem prožívala strach, když mě napadali destruktivní bytosti ( jestli chceš můžeš si přečíst Tajemná bytost, Tajemné bytosti - 1.část a Tajemné bytostí - 2.část ), ale nedokážu si představit, když má třeba rodič strach o dítě, protože vím, že se určitě bojí jinak a že cítí něco jiného, než když já jsem se bála, co mi udělají. A taky vím, že pokud jsi si neprožil to co já nemůžeš pochopit můj strach i kdyby ses snažil sebevíc...


Je těžké to celé shrnout, ale pokusím se o to. Někteří lidé jsou obdařeni darem vcítit se do věci, ale aktivovat tento dar můžou jen tehdy, až si něco podobného prožijí. Tak vyskočte od toho počítače, mobilu, tabletu nebo laptopu a běžte objevovat svět, prožívejte radost, lásku, strach, úzkost a všechny ty nádherné pocity, které máme to štěstí vnímat, aby jste si potom jednou mohli sednout a říct "Jsem na sebe hrdý za to, co všechno jsem prožil.", a vsadím se, že uvnitř pocítíte takový pocit sebeuspokojení, že se mu jen máloco vyrovná.


Arien
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 higurashi-tym-cikady higurashi-tym-cikady | E-mail | Web | 9. dubna 2016 v 16:27 | Reagovat

Není správné, aby na sebe člověk tlačil co se týče "zažívání zážitků". Uspěchat mnoho věcí je špatně a člověka to poškozuje - nenávratně. Na mnoho věcí je naopak dobré si počkat a někdy i pěkně dlouho, aby to pak vůbec stálo za to. A někdy je dokonce nejlepší pocit ten, žes něco nezažila a že jsi pořád "neposkvrněná" oproti tvým vrstevníkům nebo jiným lidem. Koneckonců, ty se můžeš kdykoli stát tím, co oni, ale oni už nikdy nebudou moci být tím, čím jsi ty (např. panenství/panictví). Některé věci jsou pro jedince zkrátka otázkou ctnosti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama