Náš život je omezován pouze mírou naší fantazie.

Nová rubrika - Naše tvorba

17. března 2016 v 15:27 | Arael |  Naše tvorba
V poslední době máme s Arien celkem problém na nápady. Prostě tak nějak není o čem psát, a když je, tak to jde hodně ztěžka. Potom se to negativně projevuje na našem blogu a čtenáři k nám moc nechodí, protože nemáme co nabídnout.
Nedávno jsem projížděla Blog.cz a narazila jsem na článek, který jsme sice s Arien četly už když jsme náš blog zakládaly, ale evidentně bylo třeba přečíst si ho znovu. Článek byl o tom, jak si udržet návštěvnost, vlastně si ho můžete přečíst tady. No a teda v tom článku jsem se mimo jiné dočetla i to, že máme nabídnout něco, co je originální, jedinečné, co nikdo jiný nemá. A tak jsem přemýšlela a přemýšlela. Co bychom tak mohly nabídnout? Pravda, Arien má svoje zážitky, má morčata, ta nemá o články nouzi. Ale co já? Bydlím v bytě, nic se tu neděje, zážitky mám maximálně ve snech. Zručná moc nejsem, takže návody na tvoření taky nepřipadaly v úvahu, navíc popis pracovního postupu je ve slohu mým velkým nepřítelem.


A pak mě něco napadlo. Baví mě psát, ale jen když mám o čem. Tak co kdybych psala povídky? Samozřejmě, je spousta blogerů, kteří píšou povídky, ale tohle je něco jiného, protože každý má svůj jedinečný styl psaní a žánry a obsah se také liší. Tím by se vyřešil problém s nedostatkem článků a aspoň bych konečně mohla využít svého psacího ducha (psacího? :D).
Proto jsem se rozhodla, že založím rubriku "Naše tvorba", kde bych mohla já i Arien vkládat své výtvory, a to nejnom povídky, ale i různé básně či podobné. (Ale básní bude podstatně méně, moc nám nejdou :D)
Doufám, že se vám naše tvorba bude líbit, a na úvod bych vám chtěla ukázat básničku, kterou jsme s Arien složily minulý týden ve škole. Je trochu kostrbatá, protože jsme měli zadaná slova, která se musí v básni objevit a navíc jsme měly omezený čas. Tak si to užijte :)
(Mimochodem kdyby někoho zajímalo, která slova to byla, jsou v básni zvýrazněná červeně)



Bůh ví proč mi chutná med,
asi jsem se nepoved.

Člověk by řekl, že jsem blázen,
když nestačí mi medu bazén.

Někdo si myslí, že jsem zlý,
já jsem jen na medu závislý.

Má máma se strachy třese,
když další dávku medu mi nese.
Hned z okna vyskočím a vrhnu se po ní,
jsem silnější než tisíc koní.

I vojenská stráž už ví,
že mě nezastaví.
Proto jen pozorně sleduje,
jak máma nade mnou běduje.

Jednou se vesnice rozhodla,
že už to dál snášet nehodlá.
Poslali mě do ústavu,
kde opraví moji závadu.

Tam mě čekalo utrpení,
bez medu temné vězení.

Jen vyjímečně, při velkém svátku,
dostal jsem sladkého medu kapku.

Dnes už na to jen vzpomínám
a medu se obloukem vyhýbám.



Já vím, není to nic moc :D. Ale snad to nevadí :)

Tak se mějte
Arael :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama