Náš život je omezován pouze mírou naší fantazie.

Život není fér

13. září 2015 v 10:32 | Arael |  Téma týdne
Život. Pro někoho pohádka, pro někoho horor. Začínáme jako čistá duše, bez problémů, bez starostí (pokud jsme zdraví). Nějakých pár let si takhle pokojně žijeme, a pak to všechno začne. Nastoupíme do školy. Všichni nás ujišťují, že se nám tam budem líbit, spoustu se toho naučíme a podobné kecy. Ale nikdo nám neřekne, že tohle bude platit maximlně tak dva roky, nikdo nás nepřipraví na to, že už nebudeme mít klid. Jakmile totiž začneme chodit do školy, všechno začne nabírat úplně jiný směr. Už si nemůžeme hrát. Nemůžeme si odpočinout, když to potřebujeme. Musíme tam každý den, ať už chceme, nebo ne. Nikdo se nás neptá, jestli nás baví matika, nikdo nám nedovolí vybrat si to, co nás baví. Musíme prostě dělat to, co po nás chtějí dospělí.

Toto však platí i doma. Rodiče nás brzdí, musíme dělat věci tak, jak to chtějí oni, ne my. Nemůžeme mít svůj vlastní názor, a když už ho máme a stojíme si za ním, řeknou nám, že jsme drzí. Ať už je nám kolik chceme, pořád jsme "malí". Všechno tohle musíme přetrpět, dokud nevyjdeme školu. Pak si říkáme - "Teď to bude všechno super, budu bydlet sám, budu mít svobodu a všechno". Jenže opak je pravdou. Čeká nás ještě více starostí, ještě více práce a méně volného času. Ano, budeme zčásti svobodní, ale nebudeme si moci té svobody užívat, protože nám práce zabere tolik času. Vlastně, když se to tak vezme, celý život pořád jenom děláme to, co po nás chtějí ostatní : chodíme do školy, do práce (samozdřejmě nemusíme ale... radši budu chodit do práce než být bezdomovec :D), posloucháme ty, co jsou "nad námi". Přitom jsme se všichni narodili jako lidé. Nikdo není žádná vyšší bytost, všichni jsme si rovni. Tak proč se dělají mezi lidma takové rozdíly? Proč někdo něco smí, a druhý ne? Proč nemůže každý dělat to, co ho baví? Kvůli penězům? A nebylo by snad lepší, kdyby peníze vůbec nebyly? Lidé by snad konečně pochopili, že jsou na světě i důležitější věci. Ale ne, prostě ve světě vládne moc a peníze a kdo se nenarodil do rodiny "mocných boháčů", tak nikdy nemá šanci žít úplně podle svého. A to není fér. Není fér, že musíme celý život dřít, jenom abychom potom šli do důchodu a rozdýchávali ty roky, co jsme dřeli. A proto si pořád nemůžu vybrat, čím budu. Chtěla bych totiž dělat něco, kde bych byla svým vlastním pánem a co by mě bavilo. Zatím jsem nic takového nenašla... No jo, ale kdybych měla peníze, tak je to jinak... A proto prostě život není fér.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 13. září 2015 v 13:10 | Reagovat

Život je obojí. ´
Krásno i zlo.
Jde o to, co si vybereme...

2 Arael Arael | E-mail | Web | 13. září 2015 v 18:26 | Reagovat

[1]: Já se snažím vybrat to první, ale tyhle myšlenky na mě pořád dotírají. Můžeme se tomu bránit, jak chceme, ale stejně nikdy nebudeme úplně svobodní. A právě svoboda mi v životě tolik chybí... :( :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama