Náš život je omezován pouze mírou naší fantazie.

Jak nemyslet

22. srpna 2015 v 17:58 | Arien |  Téma týdne

Celý den nám hlavou probíhají ty nejrůznější myšlenky. A že jich teda je. Naše hlava si prostě neumí a ani nemůže dát pauzu. Já jsem si ale našla způsob jak si ji dokonale pročistit. Sice ji moc často nepraktikuju, ale sem tam ji moc ráda použiju. Chcete vědět jakou? Tak fajn, jdem na to. Potřebuju na to velmi klidné a mně příjemné místo. Což je tedy například můj strom nebo moje místečko v lese, které je nedaleko od mého domu. Představme si tedy to místo v lese. Procházím se tedy po betonové pěšince v nádherném lese, pak zabočím na lesní pěšinku a vkrádám se hlouběji a hlouběji do lesa, je po dešti a nebe je azurové, zalité letní září zlatého slunce co proniká listy stromů a prosvítá v malinkých mezírkách mezi listy, pak uvidím velmi starý a mohutný pařez potáhnutý heboučkým mechem a prorostlý mladými kapradinami.


Odložím si věci, napiju se a pár kroků se vzdálím od vyšlapané pěšiny do středně vysokých heboučkých travin a posadím se do její náruče. Opřu se o kmen stromu, zhluboka vdechnu vzduchu vonícího deštěm a uvolním se. Všechny myšlenky, rozruch a starosti nechám utéct do větru a poslouchám ptáky usazených v korunách stromů a vítr hrající si v jejich korunách. Ponořím se hluboko do sebe a stanu se lesem jako kmen, o který jsem opřená. Najednou si přijdu jako voda, klidná, nevinná, trpělivá, všemi milovaná a přichází ke mě pocit, že někam patřím, že tady bych mohla strávit hodiny, dny, týdny, měsíce, roky… a náhle mám pocit lítosti, že tohle nikdy většina lidí nezažije, to štěstí, které se vámi prolévá a naplňuje vás, je to energie přírody a každý kmen, kámen, rostlina, strom, tvor, ti všichni jsou její součástí a nepotřebují k životu víc. Člověk se ale podle mého dokáže lišit od ostatních tvorů, láskou a citem, což je nádherný dar, nikoli chytrostí či nadřazeností, ale také nenasytitelnou dírou chtít víc, víc, a pak, když to po čem tolik touží, drží v ruce, je to tak opojný pocit, který ale do pár dní vyprchá a pak začneme toužit po něčem dalším, co nám alespoň jen na pár dní dá ten pocit. Jenomže to jsem se dostala k něčemu úplně jinému a tak se radši vrátím k tomu, co bylo zadáno. Zkrátka tím dlouhým, ze srdce vylitým článkem jsem chtěla říct, že byť si takových věcí jako odpočinek hlavy a pročištění myšlenek v dnešní době strhující a občas i fascinující techniky nevšímáme a radši budeme používat prášky proti bolení hlavy, je řešení tak blízko a bez vedlejších účinků jako je třeba nepříjemné vypadávání vlasů. Je ale smutné, že tohle si člověk nikdy nepřizná, vždyť proč, když v dnešním světě je příroda téměř zapomenuté zákoutí, jež člověk jen sem tam navštíví při cestě domů se sluchátkyv uších.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 22. srpna 2015 v 18:29 | Reagovat

Pěkně napsané, každý má svůj vlastní způsob toho, který ho distancuje od všech myšlenek. Pro mě jsou to především přátelé. :)

2 angelux angelux | 22. srpna 2015 v 22:24 | Reagovat

[1]:Ti pro mě jsou štěstí, kterému se snažím dát svou lásku.

3 Marsi Marsi | Web | 23. srpna 2015 v 10:14 | Reagovat

Skvěle napsaný článek, moc se povedl :)

4 angelux angelux | 23. srpna 2015 v 13:26 | Reagovat

Dík moc.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama