Náš život je omezován pouze mírou naší fantazie.

Tajemná bytost

3. dubna 2015 v 14:38 | Arien |  Zážitky
Čau lidi, chtěla bych vám popsat zážitek, který bych doporučovala některým nečíst večer abyste nedostli strach... projistotu.:)
Ležela jsem na své patrové posteli a chystala se ke spánku, zběžně jsem prohlédla svůj pokoj jestli tam náhodou někdo není(nevím proč to dělám, už je to prostě zvyk)a tu jsem u závěsu zahlédla černou šmouhu, zaměřila jsem na to svou pozornost, ale bylo to hned pryč, říkala jsem si že už nejspíše blouzním, a tak jsem spouštěla hlavu na polštář,když tu se před mojí postelí objevila postava v černé kápi... co mě překvapilo bylo, to že jsem z ní neměla vůbec strach. Chvíli jsme se na sebe dívaly a pak tam najednou nebyla, jako by tam nikdy nestála, přišlo mi to divné ale byla jsem už moc unavená než abych nad tím přemýšlela... no co ráno moudřejší večera. Ještě tu noc jsem měla sen že ležím na posteli, peřina až ke krku, a najednou moje postel začala vrzat, jakoby byl někdo pod ní, pár vteřin se nic nedělo a pak mi někdo začal stahovat peřinu z krku... hrozně jsem se lekla, vyletěla do sedu a uviděla, jak dvě černé ruce potahují peřinu pod postel, chtěla jsem křičet ale nešlo to, jen jsem zachraptěla a když se tak stalo ruce se stáhly pod postel. Víc už si z toho snu nepamatuji.


Následující den, když jsem šla navštívit moji babičku, která bydlí o patro výš jsem šla líně po schodech, když tu najednou, dveře přede mnou, které sloužily jako vstup do koupelny se z nenadání otevřely a zase zavřely, říkala jsem si že to nejspíš bude babička, ale když jsem vešla druhými dveřmi do jejího bytu, že na ní počkám, babička seděla zabalená do deky a dívala se na televizi. Najednou všude kolem mě začala poletovat barevné kouličky ochranné energie.
Další den když jsem se chystala jít do postele, začal náš pejsek Teddy strašně vyvádět a štěkat. Šla jsem se podívat co to tam Teddouš má a když jsem vyhlédla z okna uviděla jsem opět tu černou postavu v kápi jak seskakuje dolů do našeho sklepa (teďka provádíme rekonstrukci takže do našeho sklepa se musí seskakovat jako do příkopu), mamka se tam šla podívat, protože jsem si prve myslela, že je to zloděj, ale nikdo tam nebyl.
Ke konci školního vyučování dalšího dne jsem se se svojí kamarádkou procházela po chodbě, povídaly jsme si o takových těch blbostech (určitě to znáte:)), když jsem se na ní podívala viděla jsem jak se k ní natahuje černá ruka. Chtěla jsem se podívat co to je ale něco mi v tom bránilo, pak se ta černá ruka stáhla a já jsem konečně mohla ohlédnout ale nic tam nebylo.
Dalšího večera v pátek, když jsem ležela v posteli a už jsem chtěla usnout mi najednou celá postel začala vrzat, úplně stejně jako v tom snu, a pak mi cosi popotáhlo peřinu(nebylo to nějak razantně ale pět centimetrů určitě). Celá jsem strnula a když jsem konečně dostala odvahu se zvednout a podívat se, nic tam nebylo...díky bohu.
Po dvou týdnech, kdy se ta bytost neobjevila jsem se na začátku týdne probudila ze spaní a měla jsem hrozné nutkání otevřít oči, tak jsem je otevřela a spatřila jsem přímo před mojí hlavou zase nějakou postavu v kápi ale tentokrát nebyla černá ale šedá a hlavní rozdíl byl v tom že zářila bílím světlem, ale naše setkání opět netrvalo déle než pět vteřin.
Nikdy jsem těm postavám neviděla do tváře a možná je to tak lepší ale nikdy jsem se jich nebála byť jsem je měla přímo před sebou.
Pak se opět dlouho nic nedělo a nakonec, když jsem v pátek téhož týdne seděla u televize a sledovala nějaký poučný pořad najednou vidím, jak se zvedl roh matrace, která leží pod televizí. Potom spadla sklenice, ze které se vylila voda a kolem madrace se mihlo něco bílého a slyšela jsem po podlaze drápání drápů. A nakonec to zmizelo.
Tak co, báli jste se?:) Doufám že moc ne. Moc vám děkuji za přečtení toho dlouhého "románu" a zase někdy příště. Arien
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Adís Adís | Web | 4. dubna 2015 v 21:20 | Reagovat

Wow. :o Tak to je haluz. To se ti fakt stalo?
Je pravda, že já jsem taky ve snech zahlédla pár podivných postav - nebo tak Deja Vu.
Opravdu.. je to zvláštní energie, na kterou nemůžeme dojít. nedávno jsem se dívala na dokument, kde byli lidi z různých zemí a všem těm lidem umřeli zrovna ti nejbližší. Starší pán tam vykládal o své mamince, která před týdnem umřela. Od jí slyší ve svých snech, jak pláče a omlouvá se mu, pán se tam taky rozbrečel.
Nebo starší paní (30) - její drahá babička taky umřela. Avšak vždy, kdy paní usne, se jí zjeví ve snu babiččin obličej jak jí říká, co se další den stane a na co si má dávat pozor. Poté se to opravdu stane. Babička je pořád s ní...
Jsou to záhady.. škoda, že je nikdo skoro dnes neřeší. Jen všichni sedíme u pc a smějeme se fotkám, kde je duchu a říkáme, že je to photoshop. Ale.. co když není..?
Opravdu si mě zaskočila. Hlavně ať z toho nevzejde nic špatného.. ^^
A děkuji za návštěvu na blogu. Potěšili jste mně..:))

2 Arien Arien | E-mail | Web | 6. dubna 2015 v 19:42 | Reagovat

[1]: Dík moc, i já doufám že z toho nevzejde nic špatného.^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama